Marnivost 2010
Na začátku jsou myšlenky, nápady nebo „NIC“, se kterým se peru a každou novou kresbu házím vztekle do koše (i na zem). Pak znovu myšlenky, NIC, nové kresby.
Cesty za materiály. Nekonečné roztahování metrů látky, které moje kolegyně nebo stážistky trpělivě rolují, nebo skládají zpět. Řazení barev, typů textilu, kombinace a nové začínání.
Trpělivá práce střihaček a krejčových. Zkoušky s nadšeným „To je ono!“ nebo zklamání s hledáním chyby ve svém nápadu. Sezení nad „obyčejnými“ nic neříkajícími seznamy, kde každý jeden popisek je pro mě vizuál, který mám před očima i večer, když usínám. Nepočítám ovečky. Odříkávám názvy modelů a ladím k nim punčochy, boty, řeším klobouk nebo bižuterii…
A pak, z prvního nápadu, vjemu, pocitu vznikají řady, které jsou mojí výpovědí k době, k módě, ke stylu. Ale především jsou to modely určené ženám, které za každým tím modelem vidím…
Backstage
Fetiš
Hořkosladká
Gabriela
Motýli
Podkrovní sen
Principálky
Defilé, dražba a afterparty