Dórské a korintské sloupy, vznešené držení těla antických žen, barvy slunce a moře v Pireu…

Ale na začátku byla myšlenka. Pantheon, Parthenón, Akropole - pýcha i pád, anebo proč vyspělé civilizace ve svém vývoji postupně ztrácí schopnost rozlišovat a podlehnou klamným představám - chimérám.

Jenže tohle je filosofie a já zůstala u inspirace Antikou.

Krása starořeckých tunik - chitónu a himationu mě inspirovaly k řasení, antické stavby k tvarům.

Moje chiméra není bájnou obludou s částmi těla draka či lva.

Je chimérou naděje - protože jen na nás záleží, jestli v přeludech světa hledáme jed nebo dobro.